Předmětem prodeje jsou nemovité věci v areálu bývalé uhelné elektrárny, který je situován v jihovýchodní části města a spolu s dalšími objekty (výrobní areály, fotovoltaická elektrárna) vytváří velkou průmyslovou zónu rozprostírající se mezi ulicemi Padochovská a Nádražní a řekou Oslavou.
Elektrárna Oslavany je bývalá tepelná elektrárna, která byla postavena pro spalování černého uhlí z jižní části rosicko-oslavanského revíru. Výstavba proběhla v letech 1911 – 1913, oficiálně byl provoz zahájen 1. dubna 1913. Bylo zde instalováno 6 kotlů a dva turboalternátory o celkovém výkonu 6,8 MW, v průběhu dalších let byla postupně rozšiřována, maximální instalovaný výkon elektrárny dosáhl hodnoty 115 MW. Provoz elektrárny byl ukončen 30. května 1993 v souvislosti s ukončením těžby uhlí v rosickooslavanské pánvi.
Jedná se o pozemky a stavby tvořící celkem 2 ucelené plochy:
Pozemky v ploše VL (jižně od ulice Nádražní):
Jedná se o pozemky p.č. 339, 340, 341, 342/1 a 342/3.
Pozemky se nachází jižně od ulice Nádražní a tvoří ucelenou plochu délky cca 210 m a šířky 20 – 40 m. Dle územního plánu se jedná o pozemky v ploše VL – plochy lehkého průmyslu. Na pozemcích p.č. 339, 340 a 341 se nachází stavby bez čp/če – průmyslové objekty. Stavby jsou v původním stavu, jejich celková zastavěná plocha je 574 m2.
Pozemky v ploše VL (severně od ulice Nádražní):
Jedná se o ostatní pozemky, které se nachází v ploše VL – plochy lehkého průmyslu, situované severně od ulice Nádražní. Jde o největší část areálu bývalé elektrárny.
Nachází se zde hlavní hala elektrárny, jejíž zastavěná plocha vč. přiléhajících částí činí přibližně 5700 m2. Dále se zde nachází pětipodlažní administrativní budova o zastavěné ploše cca 1100 m2, za ní pak další budova o zastavěné ploše cca 1200 m2 a další drobnější stavby (resp. zbytky staveb) a zpevněné plochy. V územním plánu města Oslavany je část z této plochy vymezena jako tzv. brownfield.
Jedná se o poddolované území se starými ekologickými zátěžemi. Dle MŽP se za starou ekologickou zátěž, resp. kontaminované místo, považuje závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěná kontaminace se může za starou ekologickou zátěž (SEZ) považovat pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Původním subjektem byly České energetické závody, s.p., nyní je areál je ve vlastnictví společnosti Palivo Trans s.r.o., se kterou má Ministerstvo financí České republiky uzavřenou platnou smlouvu na odstranění ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Tato smlouva je ze dne 23.3.1994 a dle priorit MF pro zadávání veřejných zakázek na odstranění starých ekologických zátěží je areál zařazen do střednědobého výhledu na roky 2018, 2019.
Dle SEKM (systém evidence kontaminovaných míst) je znečištěn prostor havarijní jímky olejového hospodářství a místo stáčiště a čerpací stanice. Jako hlavní rizikové látky jsou uvedeny NEL, fenoly, PAU, sudy s olejem obsahujícím PCB jsou zařazeny mezi potenciální ohniska znečištění (dle ústního sdělení byly odstraněny). Celková výměra kontaminované plochy dle SEKM činí 100 – 2000 m2.
Celková výměra pozemků činí 66.570 m2.
JUDr. Václav Mlnářík, Ph.D.
